Prostředí, v kterém pracujeme, je zcela zásadní a jeho úroveň nelze dál ignorovat

Klikněte pro zvětšení

• Má komerční přínos pro investory: vyšší hodnota i nájemné
• Změní způsob projektování, kdy dojde k úzké spolupráci mezi nájemci a developery za využití propracovaných metrik měřících spokojenost zaměstnanců
• Krátkodobě lze očekávat vzhledem k nejnižší nezaměstnanosti v Evropě rychlé rozšíření trendu, dlouhodobě revoluci v řízení lidských zdrojů, projektování nemovitostí a trhu práce

Developeři a vlastníci, kteří při investování do výstavby či rekonstrukce kancelářských prostor vycházejí vstříc nájemcům, jimž záleží na pohodě v kancelářských pracovištích, mohou počítat s komerčním úspěchem. Ti, kdo tento trend ignorují, se dočkají poklesu výnosů. K tomuto zjištění dochází nová zpráva společnosti Cushman & Wakefield, která mapuje hlavní trendy, příležitosti a výzvy, které vlastníkům i nájemcům komerčních kancelářských prostor přinese budoucnost se stále sílícím důrazem na zdraví a vitalitu pracovníků jako součást pracovního prostředí. 

Lepší osvětlení, lepší uspořádání pracoviště i využití rostlin, to všechno může přispět k pohodě zaměstnanců a ke zvýšení jejich výkonnosti. Užitek ze zvýšené výkonnosti zaměstnanců zdaleka přesahuje potenciální náklady vynaložené na úpravu prostor s důrazem na blahodárný efekt. 

Budovy stavěné s důrazem na pohodu zaměstnanců znamenají přínos i pro jejich vlastníky: dávají jim obchodní výhodu a navyšují hodnotu nemovitosti. Podle průzkumu, který provedl Urban Land Institute, se dvě třetiny odborníků v oboru shodují, že prvky zajišťující pohodu na pracovištích mohou mít přímý vliv na tržní úspěšnost a ekonomickou hodnotu nemovitosti. Navíc se podle studie společnosti Dodge Data & Analytics více než čtvrtina vlastníků budov domnívá, že si za pronájem prostor, v nichž se pamatuje na pohodu zaměstnanců, může účtovat vyšší nájemné. Podle stejných dat skoro polovina respondentů uvádí, že se takové prostory pronajímají snáze a rychleji. 

„Rostoucí zájem o pohodu zaměstnanců není žádná pomíjivá záležitost, ale dlouho odkládané uznání faktu, že lidé jsou největší hodnotou a nejvíce přispívají k úspěšnosti firem. Pro ty, kdo se zabývají činnostmi souvisejícími s realitami a v širším smyslu s prostředím v kterém pracujeme, je to důrazný a jednoznačný signál: způsob projektování a budování pracovišť se musí změnit a přizpůsobit se flexibilní budoucnosti,“ říká autorka zprávy, Sophy Moffat z týmu Cushman & Wakefield pro průzkum a analýzu trhů v regionu EMEA.

Firmy ve všech odvětvích si navzájem konkurují v získávání nejlepších lidí, snaží se o jejich udržení a mnohdy se přetahují o tytéž talenty. Především velké technologické firmy jsou si dobře vědomy, jaký přínos jim plyne ze zvýšené produktivity pracovníků, a proto ve vývoji ‚pohodových‘ pracovišť dospěly zatím nejdál. 

„Na příkladu firem typu Amazon či Microsoft už nyní vidíme, že trend tzv. pohodových kanceláří, které mají blahodárný vliv na zaměstnance, přišel i do České republiky. Vzhledem k tomu, že se v současnosti potýkáme s nejnižší nezaměstnaností v Evropě a boj o schopné zaměstnance je intenzivnější než kdy dřív, dá se předpokládat, že blahodárné pracovní prostředí nebude jen případem několika technologických firem. Zaměstnavatelé společně s developery či majiteli nemovitostí musí začít uvažovat o kvalitním pracovním prostředí jako o investici, která může zabránit vysokým obchodním rizikům. Vzhledem k benefitům, které tzv. blahodárné prostředí přináší širokému spektru cílových skupin, je jasné, že toto téma nelze nadále ignorovat,“ říká Radka Novak, vedoucí týmu pronájmu kanceláří ve společnosti Cushman & Wakefield. 

Revoluce v oblasti řízení lidských zdrojů, projektování nemovitostí a trhu práce 

Zpráva Cushman & Wakefield přináší tři zásadní předpovědi toho, jaký vliv bude problematika pohody pracovníků v budoucnu mít na vývoj realitní činnosti: 

1) Vzroste počet pracovních pozic, které se budou výlučně zabývat pohodou na pracovištích. Funkce v oblasti lidských zdrojů a správy budov, jež mnohdy fungují ve strukturách střižených podle jednotného firemního vzoru, budou nahrazeny komunitními manažery, kteří budu používat analytické nástroje, chytré technologie a obchodní metriku pro úpravu fyzického prostředí podle potřeb lidí, kteří je obývají. Díky vysoké funkčnosti a přínosům z hlediska pohody pracovníků i obchodní výkonnosti budou tato pracoviště přinášet významnou cenovou marži. 

2) Pohoda bude mít zásadní význam pro získávání nejbonitnějších nájemců. Pohoda zaměstnanců bude hrát klíčovou roli v rozhodování o nájmu, a to především ve firmách působících v oborech znalostní ekonomiky. Technologický pokrok zvyšuje význam nezbytného lidského podílu na práci, přičemž největší podíl talentů už nebude mezi stálými zaměstnanci na plný úvazek, ale budou jej tvořit pracovníci najatí krátkodobě ke splnění určitého zadání, nebo „roje“ takových pracovníků. Tradiční kariéru nahradí portfolio zkušeností a praxe, a zaměstnanci si budou sami vybírat, kde a jak chtějí pracovat. Pro špičkové talenty budou proto největší prioritou „pohodové“, chytré kanceláře, přičemž tzv. „well factor“, tj. faktor pohody, bude mít v předních korporacích zásadní váhu při rozhodování o nájmu kancelářských prostor. 

3) Technologie změní metriku pro určení kvality pracovního prostředí. Developeři kancelářských budov budou muset o svých nájemcích vědět mnohem víc než kdykoli dříve. Vývoj kancelářských prostor bude totiž vyžadovat intenzivní spolupráci mezi nájemci a developery už od nejranější fáze. Během příštího desetiletí bychom měli například počítat s tvorbou programů pro pohodu na pracovištích, které budou předvídat vývoj nemocnosti s cílem zajistit pracovní náhradu a předpovídat budoucí výši nákladů na zdravotní péči o zaměstnance. Také bychom měli očekávat analýzu zdravotního stavu zaměstnanců a jeho souvislostí s fyzickým prostředím. Tradiční metrika se bude muset přizpůsobit a začít přihlížet k progresívním interpretacím datových schémat. Je jasné, že údaje o aktuálním zdraví lidí a jejich dostupnost v reálném čase jsou mocným nástrojem a nutně vyvolávají obavy o zachování soukromí. Mají-li firmy k dispozici technologii pro monitorování biometrických dat svých zaměstnanců, hrozí závažné a vzrůstající nebezpečí jejich zneužití. V zásadě tedy jde o výměnu hodnot, tj. o to, do jaké míry budou pracovníci ochotni nechat si ujít práci na lepších místech. 

Zprávu lze stáhnout v anglickém jazyce na adrese: http://cushwk.co/wellbeing